Článek z roku 2012

Harvard Health Publications - Harvard Medical School

Stinná stránka modrého světla

Být v noci vystavován světlu, neprospívá našemu zdraví a u modrého světla vyzařovaného elektronickými spotřebiči a spořivými žárovkami to platí dvojnásob.

Až do příchodu umělého osvětlení bylo slunce hlavním zdrojem světla a lidé trávili večery relativně ve tmě.

Nyní lidé ve většině světa tráví večer při umělém osvětlení, které díky jeho snadné dostupnosti pokládají za samozřejmé.

Avšak za takové nadměrné užívání světla platíme daň. V noci světlo rozhodí biologické hodiny- cirkadiánní rytmus a náš spánek tím trpí. Co víc, studie ukázaly že rozhození cirkadiánního rytmu přispívá k příčině rakoviny, diabetes, srdečních onemocnění a obezity.

Ne všechny barvy světelného spektra mají stejný účinek. Modré vlnové délky – které jsou užitečné během denních hodin, jelikož nás udržují pozorné, zkracují reakční čas a pozitivně působí na naši náladu – se jeví jako nejvíce rušivé během noci. A nárůst elektroniky s displeji, stejně jako nárůst energeticky úsporného osvětlení má za důsledek vyšší množství modrého světla, kterému jsme vystavováni, speciálně po setmění.

Denní rytmus ovlivněný světlem

Každý má trochu odlišný cirkadiánní rytmus, ale jeho průměrná délka se pohybuje okolo 24 a jedna čtvrtina hodiny. Cirkadiánní rytmus u lidí, kteří zůstávají déle vzhůru, je o trochu delší. Zatímco cirkadiánní rytmus “ranních ptáčat” je o něco kratší než 24 hodin. V roce 1981 doktor Charles Czeisler z Harvard Medical School prokázal, že denní světlo udržuje lidské vnitřní hodiny synchronizované s vnějším prostředím.

.

.

.

Celý článek o vlivu modré vlnové délky bílého světla na lidský organismus si můžete přečíst zde